6 osvědčených způsobů, jak dostat žmolky z povlečení bez poškození tkaniny

Nejúčinnější a přitom nejšetrnější je pračka s programem na jemné prádlo a kvalitní aviváž. Mnoho lidí dělá chybu, že povlečení pere na nejvyšší teplotu, čímž se vlákna uvolňují a žmolky se tvoří rychleji. Ideální je prát povlečení naruby, na 30–40 °C, s menším množstvím pracího prostředku. Přidání jedné lžíce bílého octa do avivážní přihrádky pomůže uvolnit žmolky z vláken, aniž by došlo k jejich poškození. Ocet navíc neutralizuje zápach a zanechává povlečení měkčí.

Pokud doma elektrický odstraňovač nemáte, pomůže i obyčejný holicí strojek, ale s výrazně vyšším rizikem. Holicí strojek veďte po napnuté látce – povlečení připevněte k podložce kolíčky nebo ho přidržte druhou rukou, aby se neřasilo. Použijte novou ostrou čepel a pohybujte se jen po místech se žmolky. Nikdy netlačte, jen lehce přejíždějte. Tato metoda je vhodná spíše pro hustší tkaniny, u tenkých a řídkých materiálů snadno protnete osnovu a vytvoříte dírku, která už nepůjde opravit.

Krep je materiál s viditelnou strukturou — na povrchu má drobné hrbolky a je mírně elastický. Vyrábí se z bavlny, ale může mít i příměs elastanu. Krep se nemačká, snadno se udržuje a rychle schne. Jeho nevýhodou je, že hůř drží tvar a může se vytahovat. Proto ho nežehlete na horko a perte v pracím sáčku. Krep je dobrou volbou, pokud chcete povlečení na cesty nebo do domu, kde nechcete trávit čas žehlením.

Žmolky na povlečení dokážou spolehlivě zkazit pohodlí i vzhled ložnice. Nejde jen o estetiku – chuchvalce vláken na povrchu tkaniny jsou častější u levnějších materiálů nebo při praní s nevhodnými kusy oblečení. Mnoho lidí sahá po žiletce či obyčejných nůžkách, což je často cesta k poškození tkaniny. Než začnete cokoli odstranovat, zjistěte, z čeho je povlečení ušité. Bavlna, směs s polyesterem nebo len vyžadují jiný přístup a také jinou míru opatrnosti.

Nezapomínejte ani na délku. Přikrývka by měla sahat přibližně 15–20 cm pod úroveň ramen, pokud spíte na zádech. V praxi to znamená, že k délce postele přičtete alespoň 30–40 cm. Kratší přikrývka končí u pupku a při otočení na bok se odkryjí záda. Delší přikrývka zase zbytečně visí přes okraj a může se zamotávat. Optimální délka se pozná tak, že si lehnete na postel a přikrývku si přetáhnete přes sebe – měla by dosahovat k bradě a na konci nohou by měla mít dostatek látky na zastrčení.

Pro běžnou návštěvu, kdy hosté přijdou jen na kávu a zákusek, nemusíte pořizovat extra luxusní kousek. Postačí praktický stolní běhoun nebo menší ubrousek na prostírání. Tím vyřešíte i problém s velikostí stolu — běhoun se přizpůsobí libovolným rozměrům a nemusíte shánět zástupce, který by přesně seděl. Důležité je, aby látka neklouzala a nešustila, protože při běžné konverzaci by rušila. Ideální je tlustší bavlna s podšívkou, která tlumí zvuk. Naopak se vyhněte ubrusům s lesklým povrchem, které působí studeně a na fotografiích z návštěvy odrážejí nežádoucí světla.

Typická chyba při výběru: řídit se jen cenou nebo značkou. Levné povlečení z tenké bavlny vypadá dobře na fotce, ale po prvním praní ztratí tvar a začne dráždit pokožku. Stejně tak syntetický satén, který je lesklý, ale nepropustný — v noci se v něm zpotíte. Vždy si přečtěte složení na etiketě. Pokud chcete kompromis mezi bavlnou a lenem, sáhněte po směsi 50/50, která je měkčí než čistý len a méně se mačká. A pamatujte, že kvalitní povlečení poznáte i podle zapošitých švů a pevných knoflíků, nejen podle materiálu.

Typickou chybou je také ignorování toho, jak je postel umístěná. U postele, která stojí těsně u zdi, stačí menší přesah na jedné straně. Naopak pokud je postel volně v místnosti a obcházíte ji z obou stran, potřebujete širší přikrývku. U postelí s čelem a pevným koncem nemusíte řešit přesah u hlavy, ale u nohou by měl být dostatečný. Vždy měřte postel až po ustlání a položení polštářů – jen tak získáte reálný obraz o tom, kolik místa přikrývka zabere.

Len je přírodní materiál s výraznou texturou. Je pevný, dobře saje vlhkost a v létě příjemně chladí. Čím déle ho používáte, tím je měkčí. Len se ale hodně mačká a na začátku může být drsnější. Pokud vám vadí vrásky, len vás nebaví. Naopak pokud chcete přírodní a ekologický materiál, který vydrží roky, len je ideální. Perte ho na nižší teplotu a nesušte v sušičce — jinak se srazí.

Při výběru vždy zkontrolujte hustotu tkaniny – ubrus by neměl být průsvitný ani příliš řídký. Položte ruku pod látku a podívejte se proti světlu: pokud je silueta prstů zřetelná, je tkanina na slavnostní stůl příliš tenká. Dále se zaměřte na okraje – kvalitní ubrus má pevný lem, který se necuchá. Levnější výrobky mívají okraje založené jen na dvakrát, což se po pár praních začne třepit.