Když hloubka dezénu klesne pod hranici, přichází riziko

Sušení a leštění bez rizika Po umytí přichází na řadu sušení, které je stejně důležité jako samotné mytí. Zbytky vody na laku zanechávají minerální skvrny, které se po zaschnutí odstraňují jen těžko. Použijte měkký mikrovlákenný hadřík nebo syntetickou stěrku s gumovou lištou. Hadřík nikdy nedrhněte, ale přikládejte a jemně vytírejte, aby nedošlo k poškrábání. Pokud sušíte na přímém slunci, dělejte to po částech, aby voda nestihla zaschnout dřív, než ji setřete.

Kdy je hladina chladicí kapaliny podezřelá? Pokud hladina klesne pod minimum, neznamená to vždy katastrofu. Občas může jít o přirozený úbytek, který nastává odpařováním nebo drobnými netěsnostmi v hadicích. Stačí dolít destilovanou vodu nebo hotovou směs určenou pro daný typ vozidla. Pozor ale na to, abyste nemíchali různé typy kapalin, které nemusí být vzájemně kompatibilní. Pokud hladina klesá opakovaně, je na místě hledat příčinu — může jít o prasklý chladič, vadné čerpadlo nebo poškozené těsnění pod hlavou válců.

Teplota je dalším nepřítelem baterií. Vyvarujte se ponechávání zařízení na přímém slunci, v rozžhaveném autě nebo na topení. Stejně škodlivé je i nabíjení při teplotách pod bodem mrazu. Pokud zařízení při nabíjení nadměrně zahřívá, sundejte ochranný kryt, který brání odvodu tepla. Při dlouhodobém skladování zařízení bez použití udržujte baterii nabitou na zhruba 50 procent a skladujte ji v chladném a suchém prostředí.

Kontrola hladiny chladicí kapaliny patří mezi základní úkony, které by měl zvládnout každý řidič. Přesto se na ni často zapomíná, a to až do chvíle, kdy ručička teploměru vyšplhá do červeného pole. Pravidelná kontrola přitom zabere jen pár minut a může ušetřit náklady za opravu hlavy válců nebo celého motoru. Důležité je vědět, kdy a jak hladinu zkontrolovat, a také co dělat, když je jí příliš málo nebo naopak příliš mnoho.

Kontrola letních pneumatik bývá často odložená na poslední chvíli. Přitom stačí pár minut a pár drobných pomůcek, abyste zjistili, jestli jsou ještě bezpečné. Zákonná hranice je sice jasně daná, ale skutečná bezpečnost začíná mnohem dřív. Nejde jen o to, abyste prošli technickou kontrolou, ale hlavně o to, abyste zastavili na mokré silnici včas.

Kontrolu provádějte pravidelně – ideálně každý měsíc a před delší cestou. Zvykněte si na ni při tankování nebo při kontrole oleje. Když zjistíte menší únik, snažte se najít zdroj a opravit ho včas. Ignorování problému vede k tomu, že se drobná netěsnost změní v poruchu, která vás nechá stát uprostřed dálnice. Motor se při přehřátí ničí rychle, a to i nadměrným chodem na hranici teplot. Pamatujte, že kontrola hladiny chladicí kapaliny vám zabere minutu, ale může ušetřit desítky tisíc korun a hlavně spoustu starostí.

Na co se zaměřit při prohlídce bočnic a běhounu Kontrola by se neměla omezit pouze na středovou část běhounu. Nejvíce se opotřebovávají okraje pneumatiky, zejména u aut se špatně nastavenou geometrií. Pokud jezdíte často po dálnici, dochází k rychlejšímu opotřebení středu. Všímejte si také nerovnoměrného sjetí, které může signalizovat podhuštění nebo naopak přehuštění. Jakékoli praskliny, boule nebo zářezy na bočnici jsou důvodem k okamžité výměně, i když je dezén ještě dostatečný.

Samotnou kontrolu provádějte pravidelně, ideálně jednou za měsíc a vždy před delší cestou. Nezapomínejte ani na kontrolu hadic a spojek, jestli nejsou křehké, popraskané nebo viditelně netěsné. Pokud zjistíte jakoukoli abnormalitu — ať už jde o zápach, pěnu nebo neobvyklou barvu — neváhejte a vyhledejte odborníka. Včasná reakce je vždy levnější než oprava po úplném selhání chladicího systému.

U mobilů i notebooků najdete stav baterie nejčastěji v nastavení systému. Většina moderních operačních systémů nabízí přehled, který ukazuje maximální kapacitu v procentech nebo odhadovanou životnost. Pokud tuto informaci nenajdete, zkuste použít servisní kód nebo stavový nástroj přímo od výrobce. U notebooků je dobré zkontrolovat i počet cyklů nabití, který vypovídá o tom, kolikrát byla baterie skutečně vybitá a znovu nabitá.

Samotné mytí provádějte vždy odshora dolů, protože spodní části auta jsou nejšpinavější. Používejte dva kbelíky – jeden s mýdlovou vodou a druhý s čistou vodou na vymáchání houby nebo rukavice. Tento postup zabrání tomu, abyste nečistoty z podvozku přenášeli zpět na kapotu a střechu. Pokud nemáte dva kbelíky, alespoň houbu po každém přejetí důkladně vyždímejte pod tekoucí vodou. Nikdy nepoužívejte prostředek na nádobí, který odmašťuje a ničí ochranné vrstvy laku; sáhněte po šamponu určeném přímo pro automobily.