Domácí barevná paleta, která dýchá vaším životním prostorem

لم تعد النسخة القابلة للطباعة مدعومة وقد تحتوي على أخطاء في العرض. يرجى تحديث علامات متصفحك المرجعية واستخدام وظيفة الطباعة الافتراضية في متصفحك بدلا منها.

A co když chcete mít v jednom kuse obývák i ložnici? Pak potřebujete click-clack mechanism. Ten znáte z lehátek. U nás funguje u lenošky s dlouhým sedákem. Jedním pohybem sklopíte opěradlo do roviny. Výhoda? Žádné posouvání, žádné vyndávání dílů. Nevýhoda? Musíte mít kolem dost místa, aby se mechanismus vyklopil. Naše garsonka měří 35 metrů, takže jsme lenošku umístili do středu místnosti. Podlaha z tvrdého dřeva pak tvoří přirozený přechod mezi zónami. Pod nohama je jí cítit chlad, proto jsme přidali koberec s krátkým vlasem. Nezakryje celou podlahu, jen vyznačí místo pro nohy. Koberec chrání dřevo před oděrem, ale nebrání mu dýc


Zapomeňte na složité skládání a zápasení s polštáři. Dnešní trh nabízí mechanismy, které zvládne i člověk s jednou rukou u telefonu. Můj osobní favorit je click-clack mechanism – sedíte, zatáhnete za pásku, opěradlo klesne, sedák se vysune a vy máte v podstatě rovnou matraci. Žádné cvakání, žádné křížení nohou. Když chystáte byt na prodej, potřebujete, aby si každý návštěvník mohl sám vyzkoušet, jak snadno se pohovka promění. Pokud je proces zdlouhavý nebo vyžaduje sílu, kupec si odnáší podvědomý signál: "Tenhle byt je nepraktick


Co se týče samotného spaní, tady už se musíte rozhodnout. Jestli hosté přespávají častěji, pořiďte si pull-out sofa. Tedy model, kde se výsuvná část vysune dopředu a vytvoří rovinu. Nevýhoda? Klasické výsuvy mívají tenké kovové lamely, o kterých se v noci budíte s pocitem, že ležíte na kulečníkovém tógu. Proto hledejte varianty s dřevěným slatted frame nebo alespoň s kovovou mřížkou, která má hustší osnovu. K tomu patří foam mattress. Nečekejte zázraky, pěnová matrace v tloušťce 16 cm na spaní pro průměrně stavěného člověka stačí, ale v žádném případě se nespokojte s tenčí. Většina levných pohovek spoléhá na to, že na matraci nebudete spát


Osobně doporučuji jít do modelu, který splní obě role na jedničku. Klasický rozkládací gauč bývá kompromisem – sedí se na něm průměrně a spí se na něm ještě hůř. Mnohem lepší je investovat do kvalitní pull-out sofa, kde se ze spodní části vysune celý druhý rám. Funguje to jako šuplík: vytáhnete, položíte foam mattress a máte postel se stejně tlustou matrací, jakou byste čekali v ložnici. Při jedné realizaci v panelákovém bytě 1+kk majitel chtěl přesvědčit mladý pár, že se tam vejdou i s dítětem. Stačilo ukázat, že pod pohovkou je dutý prostor na uklizení sezónního oblečení a že lehátko je širokých 140 cm s vrstvou paměťové pěny. Prodej se uzavřel do tý


Teď k samotnému sedacímu nábytku. Když už investujete do pohovky, která bude vaším hlavním kusem nábytku v obýváku, vyplatí se sáhnout po kvalitním materiálu. Například velvet upholstery, tedy bavlněný samet, je na omak luxusní a působí dražším dojmem než levné mikrovlákno. Navíc dobře drží barvu a nesnadno se špiní. Pokud máte v bytě domácího mazlíčka, sáhněte raději po pratelném potahu. Ve velkém stylu funguje i pohovka v neutrální béžové nebo tmavě modré. Ta se dá snadno kombinovat s barevnými polštáři, které změní atmosféru místnosti za pár korun. A pamatujte: čím méně křečkovitých detailů, tím lepší. Jednoduché linie opticky místnost zvětšu


Kdo alespoň jednou nezažil noční boj s rozkládací sedačkou, kde chybí jeden díl rámu nebo cvaká pružina, neví, co je to skutečný stres. Proto při přípravě bytu na prodej nikdy nešetřím na spodní konstrukci. Laciný slatted frame z dřevotřísky se po půl roce prohne a vytvoří nepříjemnou proláklinu. Kvalitní laťkový rošt z bukového dřeva s pružnými lamelami vydrží roky a přitom se o něj nezasekne ložní povlečení. Zkuste si představit, že si kupec na prohlídce lehne na rozloženou pohovku, ucítí prohýbání a hned si v hlavě napíše: "Musel bych kupovat novou." A to je fatální chyba, protože domov se prodává jako ce


Právě ta kombinace spacího nábytku a promyšlené šatny mě přivedla k tomu, že jsem začala přemýšlet i o detailech pro samotný walk-in closet. Nejdůležitější je rozhodnutí, jestli chcete věci věšet, nebo skládat. Já jsem jednoznačně tým věšení. Na tyče jsem dala ramínka s gumovým potahem, aby nesklouzla halenka z hedvábí. Spodní část jsem vybavila botníky s prodyšnou mřížkou, protože v uzavřených botnících se mi v zimě srážely kozačky. A pak přišel ten absolutní zlom. Zjistila jsem, že když mám šatnu otevřenou a každý kus oblečení vidím na první pohled, ráno se oblékám o patnáct minut rychleji. Už nehledám tu správnou bundu v temném koutě komory. Walk-in closet pro mě přestal být synonymem pro marnivost a stal se nástrojem, který šetří čas a ne