Nechte se unést gaučem: Jak vybrat living room sofa, která nezklame

Dnes se zaměřím na variantu, která mi dává smysl prakticky i esteticky. Kombinace sedacího nábytku a kvalitního spacího místa v jednom. Místo abyste kupovali samostatnou židli a postel do obýváku, sáhnete po pohovce s funkčním mechanismem. Zásadní je vědět, co od ní chcete. Pokud plánujete pravidelné spaní, zapomeňte na tenké matrace, které se složí do úzkého rámu. Hledejte model s dostatečně silnou pěnovou výplní. Osobně doporučuji foam mattress o tloušťce alespoň 16 centimetrů. Jinak ráno vstanete s bolestí zad a budete si připadat, jako byste spali na podlaze. Tloušťka pěny není detail, je to základ vašeho komfortu. A pozor na kvalitu pěny, levnější varianty po pár měsících ztratí t


Teď k tomu nejzásadnějšímu: spacímu komfortu. Nestačí jen vědět, že se pohovka rozkládá. Důležité je, co je uvnitř. Často narážím na modely, kde je matrace náplastí z molitanu o tloušťce pět centimetrů. To je na občasné přespatí akceptovatelné, ale pokud hosté tráví u vás celý víkend, potřebujete foam mattress o hustotě aspoň 30 kg/m2 a výšce 12-16 cm. V ideálním případě by měla být matrace rozdělená na zóny – měkčí v ramenou, pevnější v bocích. Také si ověřte, jestli je součástí bed with storage. Místo pod sedákem je dar z nebes, když nemáte šatnu. Uklidíte tam přebytečné deky, polštáře nebo letní boty. Jen dejte pozor, aby úložný prostor nebyl jen centimetr vysoký – musí se do něj dát něco reálně vlo�


Co se týče materiálů, dlouho jsem váhala mezi látkou a velvet upholstery. Sametový povrch vypadá luxusně a na dotek je hebký. Ale v praxi? Na jedné straně se na něm netvoří žmolky tolik jako na hrubé tkanině. Na druhé straně přitahuje prach a chlupy domácích mazlíčků. Mám kamarádku, která má sametovou pohovku v krémové barvě. Každý týden ji vysává a stejně vidí otisky rukou. Pokud máte malé děti nebo kočku, raději zvolte tmavší odstín nebo pratelný potah. Světlý samet je krásný, ale náročný na údr�


Největší zkouškou pro malý byt jsou ovšem návštěvy. Když přijede máma z Moravy nebo kamarádka z Berlína, kde spí? Postel mám svoji, na gauči se vyspí jen člověk bez páteře. Pořídila jsem si proto lehkou sofa bed, která přes den slouží jako posezení a večer se během pár vteřin promění v lůžko. Její konstrukce je jednoduchá - slatted frame z bukových lamel, na něm třívrstvý pěnový matrac. A kolem téhle pohovky jsem naskládala květináče. Na podlahu kobercový fíkus, na odkládací stolek popínavý šplhavník, na poličku nad opěradlem malou kapradinu. Kdykoliv máma přijede a rozloží si pohovku, ocitne se v zeleném kokonu. Listy jí šelestí nad hlavou, když otáčí stránky knihy. A já mám klid, protože mezi květinami a pohovkou vzniká soukromí, které jinak v otevřeném prostoru nemáte. Indoor plants tady fungují jako živá zástěna, levnější a hezčí než jakákoliv parav


A teď k mechanismům. Klasický click-clack mechanismus je dnes už běžný, ale má svá úskalí. Často při rozkládání zakopnete o nohu stolu nebo o koberec. Pokud ho zvolíte, dejte pozor, aby měl kolem sebe aspoň půl metru volného prostoru. Já osobně raději sázím na pull-out sofa, neboli výsuvnou pohovku. Třeba u jedné klientky, která bydlí v paneláku o rozloze 32 m2, jsme zvolili právě tuto variantu. Pod sedákem se skrývá druhá část, která se vysune jako šuplík. Spací plocha je pak úplně rovná, žádné díry mezi polštáři. A pod vysunutou částí máte šuplík na ložní prádlo. To je přesně ten typ chytrého detailu, který zachrání vaši každodenní logist


První otázka zní: kolik lidí u vás vlastně spí? Pokud jste single nebo pár, vystačíte si s měkčím sezením a kratší hloubkou. Jakmile ale počítáte s tím, že máma z vedlejšího města zůstane na víkend nebo že partička přátel po večírku nestihne tramvaj, nutně potřebujete něco, co se promění. A právě tady vstupuje do hry termín sofa bed. Neplést s gaučem, kde jen vyklopíte područky a spíte v úhlu. Správná sofa bed by měla mít pevnou a rovnou plochu na spaní. Zkuste na prodejně otevřít mechanismus a lehnout si. Hned ucítíte, jestli se někde propadá nebo jestli je konstrukce stabilní. Věřte mi, jedno odpoledne strávené testováním vám ušetří tisíce korun za nový spac


Sedím na své pohovce, loktem přidržuju tři dekorativní polštáře a uvažuju, jestli mám psát o tom, jak krásně vypadají, nebo o tom, jak mi při návštěvě příbuzných brání v tom, abych se vůbec vyspal. Když bydlíte v garsonce s rozlohou pod třicet metrů, každý centimetr prostoru je vzácný. A dekorativní polštáře, ať se tváří sebevinněji, jsou v takové situaci buď spojenci, nebo nenápadní sabotéři. Naučila jsem se s nimi zacházet jako se stavebními kameny, které dokážou opticky rozdělit místnost nebo naopak sjednotit barevné schéma. V malém bytě není místo pro zbytečnosti, ale dobře zvolený polštář může zachránit celý interiér před pocitem, že žijete ve skladi�