Vaše nové křeslo? Možná postel pro návštěvu i kino
Teď přichází oříšek, který řeší skoro každý: návštěva přes noc. Nemáte samostatný pokoj, ale nechcete hosty ukládat na nafukovací matraci, která do rána ztratí vzduch. Tady přichází ke slovu sofa bed, který zabere minimum místa. V obýváku vedle stolu vypadá jako běžné dvoumístné křeslo. Pak ale zatáhnete za popruh, vysunete spodní část a rázem z něj máte plnohodnotné lůžko. Klíčem je tloušťka a typ matrace. Nešetřete na ní. Klasická tenká pěna se po pár týdnech prověsí. Hledejte variantu s odnímatelným potahem a pěnou o hustotě alespoň 35 kg na metr krychlový. Teprve pak to bude opravdu pohodlné i pro vašeho šva
Po čase ale přišla další výzva: přes den jsem chtěl mít obývák, ne ložnici. Postel na zemi vypadá útulně, ale když sedíte u stolu a za zády máte rozestlanou postel, máte pocit, že bydlíte na ubytovně. Řešení přišlo v podobě praktického sofa bed. Vybral jsem model s pevným čalouněním, tmavá velvet upholstery, která se snadno čistí a navzdory obavám vydržela i kocourovy drápky. Tento typ nábytku ale vyžaduje jednu zásadní věc: správný mechanismus. Zapomeňte na staré vytahovací lehátka, kde jste spali na železné tyči. Dnešní kvalitní kusy používají click-clack mechanism, který jedním pohybem změní sedačku na lehátko. Stačí stáhnout opěradlo, vyklopit přední část a máte rovnou plochu na spa
Většina z nás žije v bytech, kde každý centimetr čtvereční musí nést svou váhu. Klasická sedačka do L zabere půlku místnosti, a když přijedou rodiče na víkend, řešíte, kam s nimi. Právě tady přichází na řadu křeslo, které skrývá víc, než na první pohled vypadá. Mluvím o modelech s integrovaným mechanismem, například o variantě s click-clack mechanism. Jedním pohybem sklopíte opěradlo do roviny a máte nouzové lůžko. Žádné tahání matrací, žádné přestavování náby
Často slýchám od známých: "Ale my nemáme na výběr, byt je malý a tmavý." Jenže právě tam domácí paleta barev dělá divy. V kuchyni, kam okno pouští světlo jen dvě hodiny denně, jsme natřeli zadní stěnu sytě hořčičnou. Není to trendy, je to praktické. Ta barva odráží teplo i z toho mála světla, co máme. Vedle ní bílá linka najednou nevypadá nemocničně, ale čistě. Na podlahu jsme dali světlý dub a všechny textilie drží v neutrálních tónech. Žádné křiklavé polštářky, žádné vzory. Jen k
Barvy ovšem nefungují samy o sobě. Musí ladit s materiály. Měkký dotek velvet upholstery na sedačce v tmavě modré působí úplně jinak než stejný odstín na hrubém plátně. U nás doma máme právě takovou sedačku a musím říct, že i večerní světlo z lampy se na ní láme do jemného lesku, který celou místnost zklidní. K tomu jsme zvolili stěny ve světle šedé s nádechem do zelena. Není to agresivní, spíš připomíná ráno v lese. A protože máme jen dva metry čtvereční na chodbě, každý centimetr musí nést víc než jednu fun
Když máte prostor vyřešený, přijde na řadu dekorace. Provence styl touží po přírodních prvcích, ale také po lehkém nepořádku. Ne, že byste neuklízeli, ale nechte na stole ležet košík s ovocem, na poličce vázu s usušenými bylinkami. Žádné sterilní police jako ve švédském katalogu. Tento styl miluje věci s příběhem. Starý džbán po babičce, křeslo s potrhaným čalouněním, které jste nechali přečalounit lenem. V obývacím pokoji s malou plochou však musíte dávat pozor, aby se z pohodlí nestal chaos. Omezte barvy na tři hlavní odstíny. Bílá, modrá a okrová. Každý doplněk musí sloužit. Podnos na stole slouží jako dekorace i jako praktická plocha pro snídani. Na zdi visí dřevěné zrcadlo v masivním rámu, které opticky zvětší místnost. Zásuvka pod postelí je plná ložního prádla, ale vy ji nevidíte. Ideální je využít nábytek, který má uvnitř skryté úložiš
Když už mluvíme o nocování, pojďme rovnou k technickému srdci obývacího pokoje. Francouzský venkov si žádá pohodlí, které není vymakané, ale přesto funkční. Rozkládací sedačka s výsuvným systémem je skvělý základ. Ovšem pozor na klik-klak mechanismus. To je takový ten systém, kdy se sedák sklopí a opěradlo se překlopí dolů. Výhoda? Rychlost. Během deseti vteřin je z gauče postel. Nevýhoda? Pokud nemáte kvalitní pružiny a dostatečně silný rám, začne po dvou letech vrzat a prohýbat se. U provence stylu se vyplatí investovat do varianty s polohovacím mechanismem, který nabízí větší stabilitu. A co potahová látka? Sametové čalounění. Ano, samet působí bohatě a luxusně, ale v provence stylu by měl být spíš matný a jemně otřený, jako by ho zdědila vaše babička po své babičce. Zvolte tlumený odstín, například šedozelenou nebo pískovou. Samet je překvapivě odolný, pohodlný a děti na něm neudělají tolik škody jako na bílém lnu. Hlavně ale myslete na údržbu. Prach se na sametu rád usaz